První zasedání IX. řádného sněmu Církve československé husitské ocenilo
in memoriam dlouholetou duchovenskou službu faráře a výtvarníka Lumíra Čmerdy. Vyznamenání převzala vdova po něm Irena Čmerdová.
Lumír Čmerda je autoremdvou monumentálních děl pro obřadní síně zámků v Přibyslavi a Vlašimi.
Za svůj dlouhý a plodný život vytvořil kolem čtyřiceti dřevěných reliéfů pro architekturu (nejvíce pro Ostravsko, kde žil a působil v 60. letech, ale také např. pro Prahu, kam se musel z existenčních důvodů odstěhovat počátkem 70. let).
Řada jeho kreseb a všechny jeho dřevěné reliéfy jsou reprodukovány v knize Jakuba Ivánka a Svatavy Urbanové Lumír Čmerda - (nejen) reliéfy a ilustrace, kterou v roce 2017 vydala Filozofická fakulta Ostravské univerzity.
Lumír Čmerda (nar. 1930) se v létě 1954 oženil se spolužačkou z teologické fakulty, která v té dvě byla husitskou farářkou ve Vratimově u Ostravy. O pár měsíců později musel narukovat k pomocným technickým praporům (PTP) aby rubal uhlí v dole Mír Karviná. Pro závažné onemocnění byl předčasně propuštěn, mohl se tedy věnovat farářskému povolání. Nejprve v Ostravě-Hrabůvce, potom ve Frýdku-Místku a Českém Těšíně.
Na podzim roku 1963 za vykonstruované tzv. pobuřování ztratil státní souhlas k výkonu duchovenské služby.
„Měl jsem kliku, že v ostravské opeře zpíval můj spolužák Olda Lindauer. Věděl, že dobře kreslím, a pomohl mi sehnat místo výtvarníka v ostravském Parku kultury a oddechu. Takže jsem plynule přešel od farářování k výtvarnictví a namaloval desítky koncertních plakátů. Například Acker Bilkovi, Karlu Gottovi, Waldemaru Matuškovi, Gustavu Bromovi, Karlu Vlachovi, Ljubě Herrmannové a dalším,“ vzpomínal umělec.
Pro architekturu vytvořil celkem dvaačtyřicet plastik. Například pro lutherský evangelický sbor v Těrlicku, pro školy v Třinci, Rudné, Karviné, Jablunkově, Frýdku-Místku a Bálkové, pro Státní vědeckou knihovnu a Vysokou školu báňskou v Ostravě. Je také autorem plastiky pro muzeum v Terezíně, pro pražský Polarografický ústav Jaroslava Heyrovského a Ústav termomechaniky. Posledním dřevěným reliéfem je Patriae et Musis (1990). Vznikl pro holešovickou budovu Státní plánovací komise, dnes evropské centrály navigačního systému Galileo.
Sedm let, až do roku 1980, Lumír Čmerda působil jako farář v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. „Za tu dobu jsem nenamaloval ani čárku,“ řekl umělec, který ilustroval nové vydání výkladu Janova Zjevení, poslední biblické knihy. Autorem pod názvem Apokalypsa aneb Zpěv o naději byl Luděk Rejchrt.
Tvůrce největší umělecké dřevořezby v Přibyslavi a širokém okolí (téměř 20 metrů čtverečních) zemřel ve svých devadesáti letech 5. června 2021.
Před jeho plastikou na přibyslavském zámku jsou vyznamenávání dobrovolní a profesionální hasiči, představitelé samosprávy města zde oddávají snoubence a vítají nové občánky.
Text a foto: Ivo Havlík
