Ulička Vyšehrad, která začíná u bývalé Polenské brány a končí u městské věže z časů gotického stavitelství, je malou botanickou zahradou.
Název Vyšehrad vydlážděná cesta zdědila po nejstarším přibyslavském hradišti a vede souběžně se severní stranou Bechyňova náměstí. Velmi mírná frekvence automobilů z ní dělá ráj pro chodce.
„O záhony na Vyšehradě pečuje firma LUKA z České Bělé, až třikrát za rok musí vše vyplet, postupem času se rostliny zapojují a plevelení bude potřeba už pouze na jaře, než začnou růst,“ říká Ing. Ludmila Benešová z Městského úřadu Přibyslav.
Ing. Jan Prchal, referent odboru výstavby a životního prostředí z přibyslavské radnice, který studium Zemědělské univerzity v Praze zakončil diplomovou prací na téma Rozbor a rozvoj sídelní zeleně v Přibyslavi, popisuje, co všechno lze na Vyšehradě najít:
„Prakticky polovinu rostlin tam tvoří byliny, které se dají využívat v léčitelství. Například svatolína cypřiškovitá je velmi stará bylina, kterou mistrně uměli využívat staří Řekové a Římané, její účinky byly natolik silné, že ji považovali za kouzelnou božskou rostlinu. V češtině byl její název překomolen skrze svátost - latinsky= sanctus - svatý a sante - zdravý = Santolina.
Při procházce Vyšehradem ještě můžeme objevit:
rozchodník nachový, kakost, třapatku nachovou (byla vyšlechtěná z rostliny echinacea), perovskii dřevinkovitou (má také nějaký příběh s válkami),
levanduli, hortenzii, astřičku novobelgickou (jde o vyšlechtěnou formu, ale její originální původce je v českých zemích invazním druhem, pochází od moře a dříve její předci byly slanomilní a rostli poblíž pobřeží), kociánka dvoudomého, svatolínu cypřiškovitou.“
Po tomto odborném výkladu, nemusíme mít herbář v ruce, abychom si procházku rozkvetlým Vyšehradem užili.
Text a foto: Ivo Havlík
* *
