S oteplováním zeměkoule se na chladné Českomoravské vrchovině již daří pěstovat i teplomilné rostliny. „Člověk nemusí být mičurinec, aby se mu na zahradě urodily,“ říká Václav Kasal.
Meloun vodní je tykvovitý plod bubenice obecné Citrullus lanatus. Přestože běžně bývá označován za ovoce, z pěstitelského hlediska se jedná o plodovou zeleninu.
Meloun, jehož p§vod je třeba hedatv africké Botswaně, dříve vypadal jinak a dnešní podoba je výsledkem šlechtění. Může dosahovat až váhy okolo 15 kg, ale uvádí se, že nejlepší plody ke konzumaci mají hmotnost okolo 2 kg.
Vodní melouny obsahují v průměru 92 % vody, což je činí vítaným zavodňujícími zdroji pro organismus. Vyjma vody obsahují především cukr v podobě fruktózy (6 %). Nutriční hodnota melounů je poměrně nízká, mají jen minimum tuků, bílkovin, vlákniny a minerálů, jsou nicméně určitým zdrojem vitamínu C (ve 100 gramech 10 % doporučené denní dávky).
Pěstuje se hlavně v teplejších oblastech. Do ČR se dováží většinou z Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Izraele.
Nejtěžší známý meloun na světě vážil 159 kg, melouny okolo 100 kg nejsou výjimkou. Ruský opoziční básník Jevgenij Jevtušenko (1932 - 2017) překládce velkých melounů na nákladovém nádraží věnoval dlouhou báseň s veršem - „lítají melouny, lítají strašné, až hledí milice, co patří k fyzice, co patří k lyrice“.
Text a foto: Ivo Havlík
